Články

23. března 2026 Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce Charity ČR

Miliony lidí na Blízkém východě na útěku – Charita Česká republika reaguje

Od začátku března se humanitární situace na Blízkém východě dále dramaticky zhoršuje. Útoky a rostoucí nejistota vyhnaly z domovů už více než 4 miliony lidí. Charita Česká republika tvoří součást celosvětové sítě, která stojí při lidech v době krizí i katastrof. Přistupujeme proto k okamžité pomoci. Z krizového fondu Tříkrálové sbírky uvolňujeme 10 000 eur pro Charitu Libanon. Naše sesterská organizace v zemi působí dlouhodobě a dobře zná místní podmínky. Chcete-li také pomoci lidem, kteří ze dne na den přišli o bezpečí i domov, můžete přispět prostřednictvím sbírky Charita pro Blízký východ.

19. března 2026 Charita Česká republika

Novela zákona o podpoře bydlení míří dál, klíčové problémy ale podle odborníků zůstávají

Téma zákona o podpoře bydlení sledujeme dlouhodobě. Novelu, kterou nyní projednala Poslanecká sněmovna v prvním čtení, považuje Platforma pro sociální bydlení za nedostatečnou. Výhrady má i Charita Česká republika, její pracovníci z praxe upozorňují na dopady na rodiny s dětmi i další zranitelné skupiny. Podrobnosti přináší následující tisková zpráva.

18. března 2026 Charita Česká republika

Velikonoce: svátky, které nekončí pondělím

Velikonoce mají v křesťanské tradici výjimečné postavení. Připomínají vítězství života nad smrtí a otevírají prostor pro radostné oslavy, ale také pro rozjímání a zamyšlení se nad smyslem života. Čtyřicet dnů půstu, který jim předchází, pak může přivést člověka k očistě těla i ducha, k dobrým skutkům a ztišení. Co pro nás znamená čas půstu a proč Velikonoce nekončí pomlázkou?

18. března 2026 Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce Charity ČR

Během jediné minuty přišli o všechno – příběhy obyvatel z východní Ukrajiny

Humanitární pomoc se dá vyčíslit v balíčcích jídla, v litrech vody, nebo v tunách dřeva na zátop. Za všemi těmito čísly se však skrývají příběhy konkrétních lidí, například i těch, kteří pocházejí z východní Ukrajiny a dříve, stejně jako my dnes, vlastnili domy, pracovali a vychovávali děti. V roce 2022 o tohle všechno z minuty na minutu přišli. Mnozí z nich se následně rozhodli opustit svá rodná města a přesunout se do relativního bezpečí na západ země, třeba také do Ivano-Frankivsku. Jednou z nich je i Iryna: „Lidé sem dorazili s malými kufříky. Do jedné tašky sbalili celý svůj život. Neustále sledují zprávy z domova. Žijí v naději, že se jednou vrátí, ať už je čeká cokoliv.“ Toto jsou jejich příběhy.