O Peru


 

 

 


Geografie

Peru leží na západním pobřeží Jižní Ameriky. Sousedí s Bolívií, Brazílií, Chile, Kolumbií a Ekvádorem. Podnebí je různé, od mírného k velmi chladnému v Andách. Na východě je spíše tropické, na západě suché. Od pacifiku se rozprostírají pobřežní nížiny. Dále terén přechází přes drsné pohoří And, které se táhne od severu k jihu, až k džunglím v nížinách na východě. Nejvyšším bodem je andský vrchol Nevado Huascaran (6768 m). Na území Peru se také nachází největší jezero světa Titicaca. Hlavní městem Peru je Lima. Země se člení na 25 regionů a provincii Lima. Peru disponuje nalezišti mědi, stříbra, zlata, cínu, železné rudy, uhlí, fosforu a síry, dále nalezišti uhlí, nafty a zemního plynu. Orná půda představuje 2,88% celkové rozlohy, obděláno je asi 0,47%. Mezi rizikové přírodní hrozby země patří zemětřesení, související s mírnou vulkanickou aktivitou, záplavy a v horských oblastech laviny a sesuvy půdy. Rizikovými faktory vzniklými činností člověka jsou zejména eroze půdy způsobené kácením lesů (ilegálním) a „vypásáním“ horských oblastí a západního pobřeží. Místa vystavená tomuto působení se mění v poušť. Hlavní město Lima bojuje se značným znečištěním. Tím jsou také ohroženy řeky a pobřežní vody, a to hlavně těžebními odpady.

Obyvatelstvo

K červnu 2008 mělo Peru 29.180.900 obyvatel. Obyvatelstvo má peruánskou národnost a na území existují tyto etnické skupiny: amero-indiáni 45%, mesticové 37%, běloši 15%, černoši, japonci, číňané a ostatní 3%. Většina peruánců se hlásí k římsko-katolické církvi 81%, asi 1,4% potom k církvi adventistů sedmého dne. 0,7% se hlásí k ostatním křesťanským církvím a 16,3% k jiným, nebo jsou bez vyznání. Peru má dva oficiální jazyky. Španělštinu a quechua. Na území se ještě mluví jazykem almara a dalšími jazyky, zejména v amazonské oblasti. V průběhu občanské války v letech 1980-2000 opustilo Peru 60.000 – 150.000 lidí. Těmito utečenci byli zejména domorodí zemědělci z oblastí And a Amazonie. Hlavními infekčními onemocněními v Peru jsou bakteriální infekce (voda, potraviny), hepatitida A, tyfus, horečka dengue, malárie, žlutá zimnice a leptospiroza.

Politické údaje

Peru je ústavní demokratická republika. Poslední verze ústavy byla schválena v r. 1993. Právní systém země je založený na civilním právu. Prezident republiky je hlavou státu a zároveň předsedou vlády. Od 28. 6. 2006 je jím Alan García Pérez. Veškerá výkonná moc je soustředěna výhradně do rukou prezidenta. Ten také navrhuje složení vlády. Prezident je volen lidovým hlasováním na pětileté období.

Ekonomika

Ekonomika Peru odráží geografickou různorodost země. V horských oblastech byla objevena bohatá nerostná naleziště a pobřeží Peru zase skýtá ideální podmínky pro rybolov. V letech 2002-2006 rostla peruánská ekonomika o více než 4% ročně, současně při stabilní úrokové míře a inflaci. V letech 2007 a 2008 růst vyskočil na 9% za rok, což bylo způsobeno vyššími světovými cenami nerostů a rudy a agresívní vládní strategii liberalizace obchodu. Rychlá expanze Peru od r. 2002 pomohla redukovat národní míru chudoby na cca 15% , přestože nedostatečné využívání pracovní síly a inflace zůstaly vysoké. Navzdory silnému makroekonomickému výkonu Peru, přílišná závislost na subjektech těžících rudu a nerosty, celosvětové kolísání cen a nedostatečná infrastruktura znemožňuje ekonomický růst v méně prosperujících oblastech Peru. Peru uzavřelo dohodu s USA o vzájemné podpoře obchodu (PTPA) s platností od 1.2. 2009, která otevře další cesty pro zvýšení obchodu a investic mezi oběma ekonomikami. Do r. 1996 bylo Peru největším světovým producentem koky. Nyní se posunulo až na druhé místo za Kolumbii.


Historie

Starověké Peru bylo obydleno několika andskými civilizacemi, z nichž nejvýznamnější byla civilizace Inků. K červnu 2008 mělo Peru 29.180.900 obyvatel. Obyvatelstvo má peruánskou národnost a na území existují etnické skupiny (viz. obyvatelstvo).