2. září 2020 Aktuálně

Domov sv. Alžběty: Od roušek ke stromům života

Připravili jsme pro vás ohlédnutí za čtvrt rokem karantény v charitním Domově sv. Alžběty na jaře tohoto roku. Za dvacet let fungování Domova se ještě nestalo, aby byl uzavřen návštěvám. Přesto zde k takovému opatření 3. března přikročili, dokonce o dva týdny dříve, než přišlo vládní nařízení. Jak ale klientům, jejichž věkový průměr činí téměř devadesát let, zpříjemnit složitou situaci, v níž se obtížně orientují? Jak ji využít pro jejich vlastní rozvoj?

Přestože klienti mohli po vyhlášení karantény odejít do domácí péče, všichni upřednostnili pobyt v Domově. Rozhodující byl pocit bezpečí a důvěry, který zde mají. „Nepropukla zde žádná panika. Klienti o vážné situaci venku věděli, ale podařilo se nám docílit toho, že ji nevnímali tak dramaticky,“ vysvětluje Maja Chladová, vedoucí Domova sv. Alžběty.

Pro personál však nouzový stav znamenal odříznout se od všech přebytečných aktivit mimo Domov, aby se co nejvíce snížilo riziko zavlečení infekce. Zaměstnanci se stýkali jen se svou nejbližší rodinou, jezdili pokud možno osobními auty pouze do práce a z práce domů.

„Od února jsme se snažili sehnat roušky, ale už je nikde neměli,“ popisuje situaci na začátku epidemie vedoucí Domova. Nejdůležitější činností prvních týdnů se tedy stalo šití roušek. Zdejší aktivizační pracovnice, paní Eva Vyškovská, je vystudovanou oděvní technoložkou, a tak pro ni nebyl problém přeměnit společné aktivizační činnosti se seniory v improvizovanou manufakturu.

Na tuto „šicí dílnu“ dokonce začali chodit i klienti, kteří se jinak společných aktivit nezúčastňují. „Klienti tím žili, viděli, že jsou platní, každý se snažil pomoci,“ přibližuje paní Vyškovská čas upřímné soudržnosti personálu a klientů Domova. Roušek společně našili zhruba sto padesát a využili například materiál ze starších prostěradel.

Zlom nastal s vyhlášením opatření, které zakázalo nejen všechny společné aktivity, ale i vzájemné návštěvy klientů v domovech pro seniory. Bylo to pro ně nejtěžší období. Zaměstnanci Domova se velmi obávali zhoršení stavu klientů v důsledku úplné izolace na pokojích. Jakmile tedy bylo možné s ohledem na platná nařízení přijmout riziko setkávání seniorů, bylo ihned přijato jako nutný předpoklad k návratu k normálnímu životu v Domově. Pro klienty bylo také velmi cenné, že jim personál zajišťoval kontakt s příbuznými, zejména prostřednictvím telefonní asistence nebo předáváním vytištěných emailů a dopisů. Zdejší obyvatelé si zároveň znovu plně uvědomili bohatství skrývající se v mezilidských vztazích, a tak po prvním uvolnění začala mezi klienty vznikat nová přátelská pouta.

„Protože odpadly všechny společné aktivity, bylo najednou více času a prostoru pro uskutečnění projektu „Stromy života“. Na něj v běžném provozu nebyl čas, ale věděla jsem, že v sobě skrývá velký potenciál,“ říká Eva Vyškovská. Při této činnosti klienti s pomocí aktivizační pracovnice rekapitulovali svůj život od narození po současnost. A události, zásadní okamžiky a důležité osoby z jejich životů se následně objevily ve výtvarném zpracování každého stromu. Konečná originální podoba jednotlivých děl mile překvapila i samotné klienty, protože Stromy jim pod rukama doslova vyrostly. A další „Stromy života“ stále rostou a jsou radostí nejen pro samotné autory a jejich rodiny, ale i pro všechny, kteří je mohou vidět.

Období karantény tak bylo v Domově sv. Alžběty pro všechny příležitostí pro zpomalení, zamyšlení se nad životními hodnotami a rozvoj hlubších vzájemných vztahů.

„Všichni jsou hrdinové, jsou úžasní a stateční!“ chválí paní Chladová klienty, kteří přečkali těžkou dobu nouzového stavu bez zvláštních obav a obtíží. „Už nás nic nezaskočí, víme, že to tu zvládneme, máme skvělý tým,“ uzavírá s optimizmem paní Chladová a přidává ještě velkou pochvalu a dík personálu Domova.