24. června 2021 Z našich služeb

Deset let azylového domu v Domažlicích

Provoz Azylového domu sv. Alberta Chmielowského v Domažlicích, jako řádné a registrované sociální služby pro osoby bez domova, byl oficiálně spuštěn dne 1. 7. 2011. Tedy v letošním kalendářním roce je to již celých deset let, a ač ne zcela vždy byl vnímán svým okolím právě lichotivě, pomohl za tuto dobu opravdu velkému množství různých lidí nejen v bytové nouzi ze všech možných koutů celé České republiky, a dokonce i několika ze zahraničí.

Ale vraťme se ještě k době jeho vzniku. Na samém počátku to byla myšlenka několika málo úžasných lidí z Diecézní charity Plzeň, kteří zde již několik sociálních služeb, jako jsou především Domov pro matky s dětmi v Havlovicích a Domov sv. Vavřince v Meclově u Horšovského Týna pro osoby se zdravotním postižením, provozovali. A protože vnitřně velmi silně cítili, že je třeba svou pomocnou ruku ještě více otevřít, neboť pomoci potřebným není nikdy dost, a zároveň jim ani nechyběly chuť a otevřené srdce, vstoupili v jednání se zástupci města Domažlice, kterému po Armádě ČR připadl bývalý ubytovací objekt pro vojáky z povolání v ulici Kozinova. Společně se domluvili, že právě to by byl vhodný objekt pro možný a v tu dobu plánovaný azylový dům.

Zde je třeba a zcela na místě poznamenat, že role města Domažlice, a jeho v tu dobu velmi osvícených zástupců, byla pro možnou další existenci azylového domu zcela klíčová. Město totiž nabídlo již zmiňovaný objekt Diecézní charitě Plzeň k provozování sociální služby formou zápůjční smlouvy, a zároveň její prospěšnou činnost i ze svého rozpočtu finančně podpořilo. A tak mohlo vše úspěšně započít.

Z počátku pak nově vzniklý azylový dům koexistoval současně v jenom objektu se sociální ubytovnou. Asi po dvou letech však potřeby azylového domu převážily natolik, že celý dům již začal sloužit jen a pouze pro jeho potřeby.

Vzhledem k charakteru objektu byla stanovena celková kapacita azylového domu na 29 lůžek s tím, že 22 lůžek je určeno pro produktivní osoby mezi 15 – 64 lety věku, a zbylých 7 pro děti do 15 let, případně seniory nad 65 let.

Za celou dobu provozu azylového domu v Domažlicích se v něm dosud vystřídalo celkem 409 jeho různých uživatelů, z čehož 70 bylo dětí do 15 let. Mnozí z uživatelů azylového domu využili jeho služby i opakovaně.

O všechny se pak zde stará již velice sehraný devítičlenný tým pracovnic a pracovníků, které tato práce velice baví, a především je zcela naplňuje.

Azylový dům v Domažlicích již dnes k městu neodmyslitelně patří. A právě dnes, v době, kdy si připomínáme deset let jeho existence, máme my, co se na jeho činnosti denně podílíme, velké, a ne úplně tajné přání do dalších let, a to aby tento azylový dům zde nezůstal při pomoci lidem bez domova tak zoufale osamělý, ale aby k němu ještě mohly do budoucna ve městě přibýt i noclehárna a denní centrum pro jednorázovou či kratší pomoc osobám bez domova, a aby se konečně také podařilo prosadit systém startovacího sociálního bydlení, abychom měli kam šikovné lidi od nás dále posouvat, a čím je pozitivně motivovat pro jejich další sociální rozvoj.